Poselství vedoucích území

    Vidím, že radost, které se mi z nebe dostává, není určena jen pro to, aby požehnala mně, ale i ostatním.
    Bez ohledu na to, jakým bouřím čelíte. Bez ohledu na živly, vítr a kohokoli či cokoli, co se proti vám spiklo. Není třeba se bát. Náš milující Otec v nebi nám poskytuje bezpečný přístav.
    Vyzývám vás, abyste se řídili radou Moroniho, který nás nabádá, abychom své slabosti předložili Pánu.
    Jedním z nástrojů, které v Církvi máme k tomu, abychom spolu strávili radostné chvíle, je rodinný domácí večer, kde můžeme poukazovat na příklad Ježíše Krista.
    Ježíš Kristus vás zná a poskytne vám duchovní vedení ve chvíli, kdy pro vás bude nejvíce užitečné. Své vyhlídky na to, že pocítíme Jeho vedení a porozumíme mu, můžeme zlepšit.
    V životě máme mnoho nejistot, ale jedno je jisté – totiž že všichni jsme pozváni přijít ke Kristu nehledě na to, kdo jsme, a nehledě na své okolnosti. On je připraven obejmout každé Boží dítě.
    Vzhledem k dnešnímu složitému světu je snaha dosáhnout soběstačnosti často považována za nadlidský úkol. Nicméně z pohledu víry je to cíl dosažitelný.
    Pro všechny z nás, jednotlivce i rodiny, by bylo velmi přínosné, kdybychom se každý týden na přijímání svátosti pilně a pokorně připravovali. Na tento obřad se připravujeme každý den, když se snažíme žít „ve spravedlivosti ve všech dnech a ve všech dobách“.
    Když si vypěstujeme silnější duchovní návyky a zažijeme skrze častou, pravidelnou a náležitou výživu svého ducha mocnou změnu srdce, stanou se tyto duchovní návyky nedílnou součástí nás samotných.
    Dar sebe sama je neocenitelným darem lásky, který paradoxně s tím, jak se ho vzdáváme, nabývá na hodnotě. Možná právě to měl Spasitel na mysli, když řekl: „Kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.“ (Matouš 16:25) ...
    Neděle je dnem, na který se těšíme. V tento výjimečný den posilujeme svůj vztah s Bohem a se Spasitelem tím, že chodíme na shromáždění a přijímáme svátost.
    Sabat poskytuje jedinečný oddych od starostí našeho bouřlivého světa a odpočinek od našeho života bombardovaného sdělovacími prostředky. Je to chvíle, kdy můžeme zpomalit a vstoupit do světa rozjímání.