BISKUPOVY ZÁSOBÁRNY

Pokud se člen Církve ocitne v těžké situaci a jeho osobní prostředky jsou již vyčerpány, může se obrátit na svého biskupa (vedoucího sboru). Biskup zná dobře členy sboru a pravděpodobně je již obeznámen se situací rodiny, která má problémy. Díky tomu může zhodnotit potřeby a dostupné zdroje a je schopen poskytnout rodině pomoc.

V oblastech světa, kde je soustředěn větší počet členů, Církev zřizuje takzvané „biskupovy zásobárny“, což jsou zařízení podobná supermarketům, ovšem bez pokladen.

Tyto zásobárny byly zakládány krátce poté, co byla v roce 1830 založena Církev. Jedinec, který se ocitne v nouzi, zde může s biskupovým povolením získat zdarma zboží, aby dočasně zajistil své potřeby.

V ostatních oblastech využívá biskup k poskytnutí potřebné pomoci jiné prostředky a postupy. Například nakoupí nebo nechá nakoupit pro potřebného jedince potraviny v obchodě. Biskup se řídí zásadou neposkytovat peníze v hotovosti. Každému, kdo přijímá pomoc, je obvykle přidělena práce odpovídající jeho schopnostem.

Tato část programu sociální péče je, stejně jako všechny ostatní, financována dobrovolnými příspěvky členů Církve, kteří se postí jeden den v měsíci a přispívají hodnotou jídel, kterých se vzdají, na pomoc chudým a potřebným.